PRVNÍ POMOC I SVATEBNÍ SLIB I SVATEBNÍ OBŘAD I KŘEHKOST I INTIMITA
Proč u nás sliby nebyly doma?
Spíše byly, chvíli nebyly a teď slaví slavný návrat. Po více než 150 letech, kdy se začalo oddávat i na radnicích a stát byl hrdý na to, že se oddělil od církve, se slib opět stává součástí sňatku. Chápeme ho ale značně volněji než v původním, pro křesťany dosud závazném smyslu. Zatímco pro mnohé je vyznáním lásky, původně má význam těžko vypověditelné smlouvy, kterou uzavíráme před svědky. A závazky, které na sebe bereme, jsou nemalé. Jak připomíná monsignore Aleš Opatrný, kněz pražské arcidiecéze, teolog a kanovník vyšehradské kapituly: „Manželský slib obsahuje ochotu přijmout svého partnera v každém případě, ať nastanou jakékoli nepředvídané okolnosti.“
Manželský a svatební slib jedno jsou?
Svatební slib může mít vlastně jakoukoli podobu. Nakolik bude pestrý váš sňatek, tolik variant může mít i váš slib. Oproti tomu manželský slib je pojem. Patří totiž k církevnímu sňatku a má svá pravidla.
Odříkávají ho snoubenci držící se před oltářem za ruce. První je vždy ženich, až po něm nevěsta. Slib by měli umět zpaměti, ale nápověda oddávajícího je povolena. Při některých obřadech snoubenci knězovo předříkávání jen potvrzují. Pokud tedy volíte církevní obřad a stojíte o romantičtější variantu, můžete se už teď chystat:
Já, (jméno), odevzdávám se tobě, (jméno),
a přijímám tě za manžela(ku).
Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost,
že tě nikdy neopustím
a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti.
K tomu ať mi pomáhá Bůh.
„Nad textem manželského slibu vždycky žasnu, protože je velmi stručný a přitom tak obsažný. Řeknu-li ‚odevzdávám se ti‘, znamená to, že už nikdy nebudu zcela sám sobě pánem, že už nebudu moci ‚beztrestně‘ myslet jenom sám na sebe, že už nikdy nebudu moci dělat rozhodnutí jenom sám za sebe. Další věc je přijetí. Já musím toho druhého přijmout se vším všudy, s jeho dobrými i špatnými vlastnostmi, s jeho minulostí, rodinou, ale i s jeho budoucností, i když je to veličina nepoznaná a nepoznatelná,“ domýšlí do důsledku Aleš Opatrný. Současně však připomíná, že takový závazek bychom měli umět přijmout: „Vždyť člověk do manželství vstupovat nemusí, nařízeno to není, nemusí nikoho přijímat, nemusí se nikomu odevzdávat. Ale pokud se k tomu rozhodl, má toto rozhodnutí realizovat co nejplněji a napořád.“
Existuje sice více verzí manželského slibu, ale variace textu jsou vždy jasně dané. Pokud máte potřebu udělat něco jinak a přitom svou lásku stvrzujete před oltářem, je namístě o tom co nejdříve a nejotevřeněji mluvit. Všichni nejsou konzervativní, ale mají na to právo.
Má slib místo v civilním sňatku?
Pokud se chystáte na úřad, měli byste vědět, že se s projevem ženicha a nevěsty nepočítá automaticky. Jestliže tento emocionální akt plánujete, je třeba se na něm výslovně domluvit, abyste se nedivili, jak rychle je po všem, a vaše námaha přišla vniveč. Rozhodně se také s oddávajícím domluvte na obsahu jeho projevu. Spoléhat na jeho zkušenost se může nevyplatit. Zejména když už máte dávno po založení rodiny nebo vás provázejí jiné specifické okolnosti. Myslete i na to, že například na naší nejslavnější radnici, Staroměstské, se v atraktivním datu může vystřídat skoro dvacet párů. Chcete-li vystupovat za sebe, nikoli za pořadová čísla, práce na přípravě se vyplatí.
Možnosti tu jsou
Přestože skutečně záleží na domluvě, v případě uzavření sňatku na obecním či městském úřadu se nejpřirozeněji nabízí vyslovit své sliby po projevu oddávajícího a – jako v kostele – před výměnou snubních prstenů. Protože ale do bašty svých občanských práv míříme za novou kapitolou života čím dál méně, otevírá se mnoho možností. V rámci obřadu mohou mluvit nejen snoubenci, ale třeba i svědci. Slib může být zpívaný, napsaný na dveřích stodoly, kde se koná hostina, anebo vyjádřený jen jednou větou či symbolem, kterému rozumí pouze ten druhý. Pokud se obáváte, že vás v rozhodné chvíli zklame paměť, můžete se slibem přijít až v uvolněnější atmosféře, třeba při hostině. V těchto neomezených možnostech ale nezapomínejte na svou polovičku. Velmi originální pojetí slibu, o kterém nebude vědět, ji může snadno přivést spíše do rozpaků než do extáze.
Jak slib napsat?
Zdá se, že je ona/on celý váš život (nebo alespoň od této chvíle), ale napsat i jen jedinou větu může být problém. Paradoxně právě z tohoto důvodu. Jak to všechno obsáhnout, zmínit vše podstatné a přitom nebýt patetický? Neopakovat klišé? Každý zenový mnich, kouč (nebo třeba ochotný kněz či farářka) vás povedou k tomu, abyste se zastavili, v klidu dýchali a opustili ambici být Goethem či Presleym. Mozkem nikdy neohromíte tak jako svým osobním postřehem. Vaše nastávající polovička určitě není vším na světě a ani nejdokonalejší. Má však něco specifického, co z ní konkurenci svítání, duhy a zpěvu cikád dělá. Nebojte se pojmenovat ty nejběžnější věci, vyprávět obyčejnou historku. Takové vyznání určitě nemusí obsahovat slova „miluji tě“ nebo přímo vyslovení slibu. Jeho kouzlo je v zachycení výjimečnosti partnera. Jeho významu.
Pozor na...
Srovnávání. Jsi ta pravá / ten pravý – ne proto, že jsi lepší než někdo jiný, že s těmi před tebou jsem tohle nezažíval/a. Ale prostě právě z tvé podstaty. I zde funguje pomůcka: chtěli byste tohle slyšet?
Délku. Možná chcete říct vše, ale to se povést nemůže. Naopak zásadně stoupá pravděpodobnost, že se ve svých slovech ztratíte a budete mít špatný pocit.
Citáty. Pokud nemáte svůj, který vás spojuje jako pár, můžete působit nabubřele nebo jako někdo, kdo nic nevymyslel, a tak se o lásce radil s Googlem (v lepším případě v knihovně).
Dojetí. Je v pořádku. Ale to záměrně vzbuzované je kýč. Opravdovým emocím klidně můžete dát čas. Dýchat a nespěchat je cesta k úspěšnému dotažení plánu.
Obnova slibu
Skládat svatební slib je v Česku bráno spíše jako novinka. Ti šťastní, kterým manželství vydrželo deset a více let, ho tedy pravděpodobně nezažili. Což neznamená, že už nemají šanci. Podobně jako se slib stal součástí obřadů, které dnes absolvujeme, získává na popularitě obnova slibu. Můžete ji, stejně jako svatbu samotnou, pojmout jako příležitost udělat skvělou párty, nebo jako intimní prostor pro zastavení a restart. Opravdový slib v sobě nese sebevědomí a schopnost postavit se sám za sebe a za své city. Projít takovou zkouškou je skvělá startovní čára pro další výzvy.
text: Zuzana Vlčková | foto: 2foto