LOUKYKVĚT | PODZIM | KVĚTINY | SUŠENÉ KVĚTINY | SLAMĚNKY
Koloběh života je krásný a zároveň neúprosný – s jarem se příroda probouzí a květena klíčí, v létě to všude kvete ostošest, na podzim už většina květin kloní hlavy a zatahuje záclonky a se zimou nastává v našich zeměpisných šířkách až na pár výjimek hluboký spánek. A tak se květiny dovážejí z dalekých krajů a vyhřívaných skleníků, aby se zimní pauza překlenula takzvaně bez ztráty kytičky. Jenže to prostě není ono.
Naštěstí se ke slovu dostává udržitelnost a do módy se vrací úspornost a s ní sušené kvítí, které dokáže udělat mnohem větší parádu, než možná na první dobrou zní. Stačí vědět, jak na to – a kdo by nám poradil lépe než odbornice z farmy Loukykvět! Tady se na zimní období připravují už od srpna, aby měli čím potěšit všechny, kdo zatouží po krásné zimní kytici. Vězte tedy, že právě teď je ta pravá doba na sušení. Květiny je totiž třeba sklízet v době jejich největší síly a čerstvosti, jedině tak si i po usušení uchovají svůj půvab. Plně rozkvetlá růže nebo slaměnka s odhaleným žlutým středem už by to nemusela zvládnout s grácií.
Metod sušení je celá řada včetně bizarních návodů na úpravu v mikrovlnné troubě, ale neděste se, není třeba vymýšlet nic krkolomného. V Loukykvět doporučují klasické sušení na vzduchu, to květinkám svědčí nejlépe. Ostatně zavítáte-li na farmu třeba v rámci workshopu vázání květin, sami se můžete přesvědčit, jak to vypadá a voní ve stodole, kterou zdobí girlandy sušených static, světlice barvířské, řebříčku či máčky. A mezi nimi jásavé barvy královny sušených květin, slaměnky.
„Na slaměnky jsme u nás nesmírně pyšní, daří se nám pěstovat druhy ve všech možných barvách zapadajícího slunce,“ popisuje Alena z Loukykvět návrat této neprávem zavržené popelky mezi květinami na výsluní. Sušené květiny ostatně nabízejí všemožné odstíny – zelenou samozřejmě nečekejte, ale paleta pudrových tónů o to víc vynikne: od zlatavě béžových travin přes třpytivě perleťovou měsíčnici až po pastelové tóny static. Výraznější akcenty dodávají zmíněné spršky zářivých slaměnek.
Jestli si teď představujete hřbitovní věnečky a říkáte si, jak to zamává s vaším feng-šuej, můžeme vás uklidnit. Energie, která proudí z krásného sušeného kvítí, je přímo hmatatelná. Vyprávět by o tom mohla třeba nevěsta, které dámy z Loukykvět vykouzlily bohatou kytici na veselku odloženou kvůli covidu na prosinec. A ještě si ji pak mohla nechat na památku. Odhoďte tudíž veškeré pochyby, vyhlédněte si příjemně slunečný den, aby rostliny neohrozila případná plíseň, a hurá do toho. „Stonky nechte dostatečně dlouhé a rovnou je očistěte od listů, lépe pak schnou a ušetříte si hodně následné práce. Vytvořte svazky po druzích a svažte je provázkem nebo gumičkou. Gumička je pevnější, květiny totiž během sušení ztratí hodně vody. Květiny pověste hlavou dolů na tmavé, teplé, vzdušné místo. Sušení trvá několik týdnů, pak se květiny opatrně zabalí do krabic, kde počkají do té doby, než je budete potřebovat. Některé květy se dají sušit i vodorovně na roštu nebo ve váze, například hortenzie či eukalyptus, kde je pak rovnou můžete nechat,“ dává Alena jasný návod. Po kterých květinách můžeme sáhnout? Kromě již výše zmíněných se skvěle suší i drobná ostrožka stračka, odkvetlá černucha nebo řeřicha, zapomenout nesmíme ani na okrasné bodláky, lebedu, nevadlec nebo makovičky – prosté kvítí a plody s velkým půvabem. Pak už jen kombinujte podle vlastního vkusu. „Sušené květy krásně vyniknou v kombinaci s živými. V zimě můžete zkusit třeba čerstvý eukalyptus, nakvetlé větve či zimní zeleň,“ prozrazuje Alena floristické tipy. Působivé je jak aranžmá ve váze, tak věnec, kterým si v zimě ozdobíme třeba domovní dveře a zkrátíme čekání na jaro. Jak nás přesvědčily úžasné kytice od Loukykvět, jde to i bez chlorofylu. Nalákali jsme vás? Dáte lokálním sušeným květinám šanci?
text: Helena Stiessová | foto: archiv Loukykvět, Opuntia photo | partner článku: Loukykvět